Nezbytný obsah vybavení

• lavinový vysílač a vyhledávač

• mobilní telefon
• lavinová sonda
• kvalitní lopata
• lékárna
• izofólie
• žďárák
• 4 x karabina
• 2x 1,5 m , 1x 3m a 1x 5m prusik 6 mm
• nůž a čelovka

  Batoh s veškerým potřebným vybavením, včetně oblečení, svačiny a termosky váží cca 7 kg, je to moc, nebo málo?

  Pročpak to všechno?

  Prostě proto, že to budete v 99 % nosit zcela zbytečně na zádech a u sebe, ale v tom 1 % se Vám to bude zatraceně hodit. K tomu co na co a jak:

  Lavinový vysílač a vyhledávač

  Všechny vysílače které jsou dnes k dostání na trhu fungují na principu šíření elektromagnetických vln o frekvenci 457 kHz. Můžete se setkat se dvěma základními typy.

  Analogový přístroj

• má pouze jednu anténu, je založen na zesilování signálu
• zpravidla má menší energetickou náročnost
• není schopen přesně určit směr k zasypanému
• je přesnější v dohledávce pod 3 m od zasypaného

  Digitální přístroj

• má dvě, nebo tři antény
• určuje přesně vzdálenost i směr k zasypanému
• u některých typů v současné době problémy s dohledávkou pod 3m od zasypaného
• celkově větší energetická náročnost

  
  Obr.2.: Vyhledávače zleva:

• Ortovox F1: klasický, velmi spolehlivý přístroj, velmi oblíbený pro svou jednoduchost
• Ortovox M1: analogový vyhledávač s digitálním displejem, nepříliš vyvedený přístroj
• Arva: analogový vyhledávač s digitálním displejem, velmi jednoduchá obsluha a snadné zacházení, ideální pro začátečníky a výuku, nevýhodou je možnost vybití ve vypnutém stavu v batohu
• BCA Tracker: v současnosti nejlepší digitální vyhledávač, určuje směr až k zasypanému, korekce signálu při více zasypaných, diodový displej
• Baryvox Mammut: velmi malý digitál, perfektní v při určení směru, horší manipulace při dohledávce, velmi náchylný na nárazy, poměrněsložité ovládání
• Ortovox X1: digitál s diodovým displejem, nejhorší stabilita signálu podle testů DAV
• Stubai Pieps: tří anténový digitál, v současnosti novinka, první reakce veskrze kladné

  Mobilní telefon

  Většina pohoří v Evropě je v současné době pokryta signálem operátorů. V případě nehody je možné neprodleně informovat záchranou službu.

  Lavinová sonda a lopata

  Sondu potřebujeme pro určení hloubky zasypání a polohy těla postiženého. Bez kvalitní lopaty může být vyproštění z laviniště nemožné. Časté jsou dnes plastové lopaty (viz.obrázek), nicméně plech je plech a drží rozhodně víc. Celkem levné a dostupné jsou lopaty BCA,Ocůn, Nicimpex, dražší potom třeba Ortovox. U sondy pozor na dostatečnou tuhost. Lehké a levné sondy tvrdším vrstvám sněhu uhýbají, kevlarovou sondu jsem už viděl zlomenou.

  Lékárna, izofólie, žďárák

  Prostředky jimiž provedeme základní ošetření postiženého a zajistíme jeho co nejlepší tepelnou izolaci.

  Karabiny a smyčky

  Pomocí karabina smyček jsme schopni v případě nouze transportovat postiženého.

  Nůž a čelovka

  Dvě věci, které by pro svou funkčnost neměly chybět v žádném batohu

  Lavinové nehody

  Na vzniku lavinových nehod se podílí několik faktorů. Pokud bychom chtěli stručné definování, můžeme za tři základní prvky označit:

• in
• aktuální podmínky
• ein

  Ze stálého vyhodnocování těchto tří faktorů vychází i strategie 3×3 W. Müntera, o té ale dnes řeč nebude.

  Jedním z faktorů určujících podmínky je stupeň lavinového nebezpečí. Je vždy uváděn na informačních stránkách o oblasti, případně na stránkách záchranné služby v oblasti. Stupnice je pětidílná, kdy stupeň jedna znamená nejmírnější riziko a stupeň pět riziko největší. Riziko je ale při pohybu v zimním horském terénu vždy, jak ukáže i následující graf nehod a lavinového nebezpečí.

  

  Z tohoto grafu zahrnujícího lavinové nehody registrované týmem S. Harvey ve švýcarském Davosu zcela jasně vyplývá jako nejnebezpečnější třetí stupeň lavinového nebezpečí. Podmínky už nejsou v pohodě, ale zase na druhou stranu není tak špatně, abychom nevyrazili, bereits… Můžete si povšimnout, že pouze jedno procento nehod je při pátém stupni a i zde se nejednalo o nehody při lezení a lyžování, ale údolní laviny, které zasáhly obydlená údolí. Současně si prosím povšimněte 6% u stupně jedna. Je to sice malé procento, ale je tam. Proto ten důraz na to, aby jste měli vybavení pro řešení lavinové nehody vždy u sebe.

  Co se týče terénu jako dva hlavní faktory určujeme expozici svahu a jeho sklon.

  Posledním faktorem je pak člověk. Záleží kolik se nás na svahu pohybuje a především jak se v ohroženém terénu pohybujeme.

  Podrobnější informace o faktoru expozice svahu, sklonu a lidském faktoru byly uvedeny v minulých dílech.

  Takže teď zkusíme krok za krokem od zahájení túry až po řešení průseru…

  Doma se připravuji na túru

• připravím si plánované trasy, zjistím nejstrmější sklon túry, orientační body
• telefonicky, nebo na internetu http://www.slf.ch/, http://www.hory.sk/ zjistím aktuální lavinovou situaci a předpověď, také si zjistím předpověď počasí
• kolik nás půjde a jaká je dovednost mých společníků

  Zahajuji túru, při níž je možný pohyb v terénu ohroženém lavinami

• provedu kontrolu vybavení
• provedu kontrolu správné funkčnosti vyhledávače a po dobu túry vyhledávač nevypínám (vždy také kontroluji dostatečnou kapacitu baterií)
• posoudím aktuální podmínky, zda odpovídají předpovědi, toto posuzování v průběhu túry provádím stále, včetně aktuální kondice zúčastněných

  Provedení kontroly:
  Jeden člen skupiny poodejde a přepne do vysílacího módu. Ostatní kolem něj postupně procházejí ve vyhledávacím módu a on kontroluje zachycení svého signálu. Po té přepnou ostatní na vysílání a ten který vysílal ,„vyhledává“.Pokud všechny kontrolované přístroje správně fungují, přepne i svůj do vysílání. Všichni mají zkontrolovaný vysílací i vyhledávací mód.

  Vstupuji do lavinou ohroženého terénu

• odstraním bezpečnostní řemínky z vázání
• odepnu si prsní a bederní přezku na batohu
• hole držím volně v ruce, bez navlečených řemínků
• obléknu si bundu a zapnu odvětrávací otvory

  Batoh?: Zde se názory rozcházejí. Někteří odborníci radí batoh vždy odhodit, nicméně pokud je batoh lehký, ale přitom velký, může naši šanci udržení na povrchu laviny zvýšit. Pokud je ovšem těžký, může nám pomoci do nižších pater nánosu. Kde je ta hranice, velikosti a váhy je velmi těžké definovat.

  Samozřejmě optimální je lavinový ABS, nicméně zatím jsem se s ním u nás především pro jeho cenu (über 20.000) nesetkal.

  Ocitnul jsem se v oblasti vzniku laviny a sníh pode mnou ujíždí, nebo se na mně shora řítí.

• pokud je to možné snažím se lavině, nebo utéct ujet do strany Vždy budete rychlejší šikmo svahem dolů, než napříč)
• pokud jsem se dostal do vířícího sněhu masy laviny, jsem v pr…., ale pořád se dá něco dělat. V tomto případě se snažím zmítáním připomínajícím plavání udržet na povrchu a především vykutálet se do strany z hlavního proudu.
• v okamžiku kdy lavina začne zpomalovat a nejsem na povrchu, tak to je opravdu špatné. Každopádně pokud jste neztratili vědomí v průběhu „jízdy“, snažte se dostat ruce před obličej a utvořit si dýchací kapsu. Stočení těla do klubíčka a získání co největší prostoru pro Váš hrudník také zvýší šanci.

  Poznámka z vlastní zkušenosti: Pokud jedete, nedá se příliš o kontrole vašeho počínání hovořit. Jste pouze mrňavý zvířátko bojující o život. Co se týče zjišťování orientace slinou, nebo jiné bajky jsou náhody s téměř nula procentní pravděpodobností. Vědomí postižení zpravidla ztrácejí téměř okamžitě.

  
  obr.3.: svah se dal pod lyžařem do pohybu, měl štěstí a jízdou ze svahu šikmo dolů se mu podařilo z laviny vyjet

  V tuto chvíli začíná běžet čas, je ho neúprosně málo a to jak to dopadne je už v rukou jiných lidí.

  Přežití zasypání lavinou

  Pokud jsme zasaženi lavinou jsme ohrožení třemi mechanismy úrazu:

• mechanický úraz v lavině v průběhu pádu
• udušení
• podchlazení

  Pokud opět použiji statistiku S. Harvey, vypadá procentuelní rozložení mrtvých a přeživších u lavinových nehod následovně.

  

  Asi jste si správně povšimnuli, že u všech stupňů lavinového nebezpečí nepřesahují mrtví polovinu postižených. Pokud bychom vycházeli ze statistiky Tatranské, vypadalo by to trochu jinak. Těch mrtvých by bylo mnohem víc.

  Proč?

  Jednak rozhoduje terén, kdy v oblasti Tater jsou častější vážné mechanické úrazy a také vybavení. Průměr za sledované období byl u mrtvých ve Švýcarsku nižší než v 60. letech a to i přesto, že skitouringu a volnému lyžování se věnuje více lidí. U nás bohužel základní vybavení pro řešení lavinové nehody u většiny lidí stále chybí. Se zvyšujícím se počtem aktivních lidí proto narůstá i procento raněných a mrtvích.

  Pokud rozvineme možnosti přežití v lavině, můžeme si je ukázat na následujícím grafu. Z něho nám také vyplyne, proč je vybavení a kamarádská pomoc v prvních minutách tak důležitá. Stejně jako nám následně i vyplynou rizika při nalezení zasypaného v určité fázi.

  t 0 - 1 min

  Zpravidla vlastní „jízda“ v lavině, nebo zasypání. V tomto okamžiku zahyne 7% postižených. Vinou je mechanický úraz neslučitelný se životem. Jediné co můžeme ovlivnit je ochrana nejzranitelnějšího místa těla – hlavy. I proto je velmi dobré používat helmu.

  t 0 - 18 min: Fáze přežití

  Zde se zpravidla rozhoduje o všem. Pokud nedošlo k vážnému zranění přežívá do 18 min po zasypání 90% postižených.

  V této fázi je nezbytné postiženého co nejrychleji lokalizovat a uvolnit ze sněhového závalu. Prvořadým rizikem je zde udušení! Z toho nám vyplývá Rychle nalézt – rychle vykopat.

  t 18 - 35 min.: Fáze dušení

  V tomto čase umírají všichni zasypaní bez vzduchové kapsy. Za vzduchovou kapsu považujeme jakýkoliv prostor před ústy a nosem, případně i pokud má postižený volné dýchací cesty. Termín žádná vzduchová kapsa se používá pouze pokud je ústní dutina a nos vyplněna sněhem, nebo zvratky. Prostor v němž předpokládáme vzduchovou kapsu uvolňujeme vždy rukou a nikoli lopatou. Lopata by mohla tuto cennou a křehkou informaci zničit.

  Prvořadým rizikem je stále ještě udušení, ale pomalu se připojuje s každou minutou i riziko podchlazení. Proto zde začíná platit: Rychle nalézt – rychle uvolnit dýchací cesty- opatrně uvolnit ze závalu.

  Přežití jedince v této fázi závisí na kombinaci jeho individuální dispozici, velikosti vzduchové kapsy, hustotě sněhu a dalších doposud ne zcela objasněných faktorech. 35 minuty se dožívá 30% zasypaných.

  t 35 - 90 min: Latentní fáze

  V tomto čase je možné ještě přežít při dostatečně velké vzduchové kapse. Je to čas kdy se zpravidla dostává na záchranáře. V této fázi jsou informace o vzduchové kapse ještě důležitější, než ve fázi dušení.

  Jako hlavní riziko stále hodnotíme udušení, ale s každou další minutou stále víc narůstá riziko podchlazení.

  Pokud postiženého nalezneme, velmi opatrně je vyprostíme. Základem je nalézt – uvolnit dýchací cesty – velmi opatrně a pomalu vyprostit.

  t 90 - 120

  Většina doposud přeživších umírá i se vzduchovou kapsou na udušení a podchlazení. 120 minutu přežívají pouze cca 3% postižených.

  t 120 – …

  Pokud se postižený dožil 120 minuty je vcelku slušná pravděpodobnost, že přežije i delší časový úsek. Není ohrožen udušením, zpravidla má „otevřenou vzduchovou kapsu“, tedy vzduchovou kapsu spojenou s okolním volným prostředím. Jednak má tedy přísun vzduchu a také tato výměna vzduchu zabraňuje podchlazení těla pod kritickou mez.

  Hlavním rizikem je zde jednoznačně podchlazení.

  Nejdéle doložené přežití v lavině ve Vysokých Tatrách 1952 Čestmír Harníček 22 hodin. Předloni jsem zachytil něco o 38 hodinách v lavině v Peru, nicméně bohužel tyto dlouhé časy jsou opravdu výjimkou a nikoli pravidlem.

  Z uvedených odstavců tedy zcela jasně vyplývá, že pokud chceme postiženému pomoci je rozhodujících prvních 15 minut. Jedinou skutečnou šancí je pro nás lavinový vysílač a vyhledávač. U všech ostatních vyhledávacích metod je úspěch pod 18, kritickou minutu náhodou.

  Pro příklad si uvedeme řešení lavinové nehody, pokud máme odpovídající vybavení a pokud nikoli.

  Řešení lavinové postižený, jeden záchrance při odpovídajícím vybavení

  1) zastav a rozhlédni, jestli něco dalšího neohrožuje tebe
  2) ujasni si místo v kterém byl postižený stržen a kde jsi postiženého naposledy viděl, pokud je to možné obě místa označ je označ
  3) prohlédni laviniště, jestli není postižený, nebo část jeho těla na povrchu
  4) přepni svůj vyhledávač do vyhledávacího módu a zahaj primární fázi hledání
  5) zachytil jsi signál, přecházíš na sekundární fázi hledání
  6) jsi v oblasti postiženého,proveď dohledání, sondou si označ postiženého (zjistíš přesnou hloubku zasypání)
  7) sondu s pozitivním kontaktem nikdy nevytahuj
  ze strany začni kopat záchranou jámu, aby jsi nepoškodil vzduchovou kapsu
  9) co nejrychleji se snaž uvolnit dýchací cesty, uvolnit zraněného ze závalu
  10) rychle uvolni, nicméně pozor na rizika poranění, zejména páteř!
  11) zajisti vitální funkce postiženého
  12) kontaktuj telefonem 112, nebo přímou linkou záchranáře
  13) v případě zranění proveď základní ošetření a zajištění proti chladu, na vyšetření do nemocnice by měl postižený vždy
  14) jen v opravdu nezbytném případě zahaj nouzový transport

  Pozor zejména na zařazení kroku 12. Pokud je laviniště rizikové (což je v 90%) a tím, že jdu zachraňovat vstupuji do rizika, kontaktuji záchranáře jako v průběhu kroku 2 ein 3. Vaše bezpečnost je prvořadá. Mrtví, nebo zranění nikomu nepomůžete, tím spíše pokud o vás nikdo neví.

  Pozor na telefonát a jeho pořadí, je možné, že na dolním konci laviniště nebudete mít signál!

  Při hloubce zasypání postiženého cca 1 m, se dá stihnout kroky 1 – 10 kolem cca 5 – 15 min. podle složitosti terénu.

  
  Obr.4.: Pro další pátrání nám pomůže pokud jsme schopni určit bod stržení a bod zmizení (ZU) postiženého. Následuje primární fáze hledání vedoucí k zachycení prvního signálu postiženého.