Den 1 – Karlspitze, Jochspitze
Začátkem prosince vyrazilo několik členů AKA Praha na první skialpinisticky splitboardovou túru sezony do Nízkých Taur. Jednalo se nejen o první ostrý test mého nového splitboardu Burton S-Series, ale také o zajímavé srovnání tohoto prašanového fenoménu s klasickými skialpy. Konečně bude zodpovězena otázka, která mi již dlouho vrtala hlavou, a to – zda je spiltboard skutečně nástroj rovnocenný skialpinistickým lyžím.

- Já a splitboard

Renča a Oskar - Skialpinisti
Za první cíl na úvod sezony jsme zvolili výše jmenované pohoří, středisko Planneralm – přátelská to oblast s mírnými svahy a nevysokými vrcholy kolem 2000 mnm. První den jsme vyrazili směr KarlsPitze 2097mnm. Túra začala na lesní cestě, která nás brzy zavedla do doliny, pravého ráje kosodřeviny. Na hřeben Karslpitze jsme vystoupali již za hustého sněžení a pronikavého větru, teplota se pohybovala kolem -4 ° C. Po krátké hřebenovce jsme dosáhli skalních partií. Zde bylo třeba sundat lyže a už jen s hůlkami se proplést mezi několika skalkami na vrchol, kde na nás čekal velký ocelový kříž strážící vrcholovou knížku.

- Kulička s vrcholovou knížkou
Po krátkém sestupu následovala rychlá změna do sjezdových poloh a poté freeride do údolí. Zde jsme se po menší debatě rozhodli ještě pro dobytí sousedního vrcholu, Jochspitze 2037 mnm. Stoupání svahem bylo celkem příjemné vzhledem k opadnutí větru. Na konci svahu nás čekal krátký výhled z exponované hrany do protějšího údolí.Poté vše zahalily mraky. Sjezd na chatu byl s ohledem na nedostatek sněhu na druhé straně hory veden stejně jako výstup.
Den2 – Plannerknot, Hochrettelstein
Druhý den se probouzím s podivným příbojem v hlavě. Čtvrtá láhev vína včera nebyla dle mého názoru úplně taktická. Je neděle, venku vládne konečně azuro, a tak “rychle” snídáme a vyrážíme na túru. Dnešním cílem je Hochrettelstein 2220mnm. Stoupání vede nejprve mírnou dolinou okolo Plannersee, poté nabírá na strmosti, když se drápeme na hřeben Plannerknotu.

- Renča maká
Renča oplývá elánem a šlape stopu po většinu času. Já sleduji, jak se příboj mění v bušící permoníky a raději bych se neviděl. Konečně dosahujeme hřebene a následně uzlu zvaného Plannerknot, ze kterého vybíhá západním směrem větev k dalšímu možnému vrcholu – Plannerseekarspitze.
Continue reading 'První zkouška: splitboard vs. skialpy v Nízkých Taurách'»